Morava – Chropyňský luh

» Katastrální území

» Rozloha

» Předmět ochrany

» Charakteristika:

Tato dosti rozsáhlá lokalita zaujímá úsek řeky Moravy s jejím okolím, přibližně mezi městy Olomouc a Kroměříž. Zahrnuje vodní toky, aluviální louky a lesy, mokřady a tůně, ale i část štěrkoven z okolí Tovačova s navazujícím lužním lesem a lučními enklávami rozkládající se mezi Kojetínem, Chropyní, Tovačovem a Kroměříží. Lokalita se nachází ve střední části Hornomoravského úvalu zvaném Středomoravská niva. Její podloží tvoří kvartérní usazeniny řeky Moravy. Nadmořská výška lokality se pohybuje mezi 190–195 m n. m. Součástí navrhovaného přírodního komplexu jsou dvě zvláště chráněná území. NPR Zástudánčí, která chrání zachovalý lužní les podél nezregulovaného toku Moravy pod soutokem s řekou Bečvou a je současně významnou lokalitou pro migraci a hnízdění ptáků, a na území Zlínského kraje NPP Chropyňský rybník, která je rovněž významnou ornitologickou lokalitou s hnízdící kolonií racka chechtavého (Larus ridibundu) a v dané oblasti ojedinělou lokalitou s výskytem kriticky ohrožené kotvice plovoucí (Trapa natans). Velmi cenné jsou zde i vysoce reprezentativní rákosiny eutrofních stojatých vod.

Převládajícím typem vegetace jsou tvrdé luhy nížinných řek sv. Ulmenion, které na vyvýšených místech přecházejí v západo-karpatské dubohabřiny sv. Carpinion. Na březích řeky Moravy se vyskytují fragmenty měkkého luhu, podél Mlýnského náhonu též jasanovo-olšové luhy. Lužní lesy jsou velmi hodnotné po stránce dendrologické, vyskytují se zde zbytkové populace topolu černého (Populus nigra), jilmu vazu (Ulmus laevis) a jasanu úzkolistého (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Lokalita dále zahrnuje rozsáhlé luční porosty, nacházejí se zejména západně od Chropyně. Původně se jednalo vesměs o aluviální psárkové louky. V důsledku poklesu spodní vody se v současnosti zde vyskytují pouze ochuzené a často ruderalizované porosty s přechody k mezofilním ovsíkovým či střídavě vlhkým bezkolencovým loukám, ve vlhkých depresích mozaikovitě též s fragmenty vysokých ostřic. Na stavu luk se také negativně podílela skutečnost nedostatečného kosení a někde též přehnojování. Primární bezlesí je dále zastoupeno častými vodními a bažinnými společenstvy, rostoucí podél vodních nádrží, ale také podél odvodňovacích kanálů, příkopů a struh v lužních lesích a na loukách.

I po stránce zoologické je území velmi cenné. Žije zde typická fauna lužních lesů a luk. V tůních jihozápadně od Chropyně se vyskytují drobní vodní korýši – žábronožka sněžní (Siphonophanes grubii) a listonoh jarní (Lepidurus apus) či vznášivka šmolková (Hemidiaptomus amblyodon), planktonní zástupce členovců. Při výzkumu denních motýlů bylo v NPR Zástudánčí zaznamenáno asi 37 druhů. Na vlhké louky v okolí Tovačova a na Včelínských loukách je vázán výskyt celoevropsky chráněných motýlů ohniváčka černočárného a modráska bahenního, jež jsou řazeny mezi předměty ochrany této lokality. Ze zdejšího toku Moravy je známo nejméně 12 druhů ryb, významný je především výskyt hrouzka Kesslerova, který je rovněž předmětem ochrany. V území bylo potvrzeno 11 druhů obojžívelníků a 2 druhy plazů. Při ornitologickém výzkumu NPR Zástudánčí bylo zjištěno 54 druhů ptáků. V neregulovaném toku Moravy hnízdí břehule říční (Riparia riparia), pisík obecný (Actitis hypoleucos), ledňáček říční (Alcedo atthis), kulík říční (Charadrius dubius). Břehy vodních toků jsou téměř souvislé osídleny bobrem evropským, naším největším hlodavcem.

» Péče o lokalitu:

Pro zlepšení celkového stavu lokality je nutné zlepšit vodní režim v území. Ve vodních tocích je nutné zachovat, případně obnovit, přirozený splaveninový a plaveninový režim. Zabránit nevhodným vodohospodářským úpravám, zejména odtěžování štěrkových náplavů, což je stěžejní zejména z pohledu existence hrouzka Kesslerova. Na území NPR Zástudánčí a NPP Chropyňský rybník je nutné hospodařit v souladu se schválenými plány péče. V lesích mimo stávající NPR Zástudánčí začít aplikovat zásady přírodě blízkého hospodaření – tzn. maloplošnými obnovnými prvky docílit přirozené druhové a věkové struktury těchto porostů, podporovat přirozené zmlazení původních dřevin. Snížit stavy zvěře do takové míry, aby bylo umožněno úspěšné odrůstání přirozeného zmlazení. Louky je žádoucí pravidelně 1–2x ročně kosit s využitím lehké techniky či ručně. Zcela vyloučeno je hnojení luk. Na ochranu bezobratlých je nutné ponechávat nepokosené plochy. Mezi jednotlivými roky pokosené a nepokosené plochy střídat. Louky s výskytem modráska bahenního a ohniváčka černočárného je žádoucí pravidelně kosit, nejlépe v měsíci červen, striktně je vylučována druhá seč.

» Význam lokality:

Jedná se o území hodnotné z hlediska botanického, zoologického, ale i krajinářského, které se fragmentárně dochovalo v intenzivně zemědělsky využívané krajině Hané. I přes velké a zásadní zásahy do jeho hydrologického režimu se jedná o významnou a cennou lužní krajinu se vzácnými a cennými vodními a mokřadními druhy. Řeka Morava se svým okolím je přirozenou migrační cestou pro mnoho druhů organismů.