Libavá
» Vyhlášena:
Nařízení vlády č. 533 ze dne 29. září 2004Katastrální území:
Čermná u Města Libavá, Město Libavá, Rudoltovice, Slavkov u Města Libavá, Velká StřelnáRozloha:
32 724 haPředmět ochrany:
chřástal polní (Crex crex) a jeho biotopCíl ochrany:
Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro chřástala polního v jeho přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachovaní tohoto druhu ve stavu příznivém z hlediska ochrany.Charakteristika oblasti:
Ptačí oblast se rozkládá na území Olomouckého kraje, na katastrálních územích Vojenského újezdu Libavá. Území patří do Nízkého Jeseníku s podcelky Domašovská vrchovina a Oderské vrchy. Jedná se o nevýraznou pahorkatinu s nejvyšším vrcholem Fidlův kopec (680 m n. m.). Při západní hranici tudy probíhá hlavní evropské rozvodí Odra-Dunaj.
Tato oblast se výrazně odlišuje od okolního prostředí a svým charakterem a celkovou rozlohou představuje naprosto svérázný a unikátní region v moravských zemích. V první řadě se jedná o rozsáhlý a až na výjimky zcela neobydlený prostor. Na řadě míst se lze setkat se stopami po dnes již neexistujících obcích, které byly vylidněny v roce 1947, kdy zde byl zřizován vojenský prostor. Tato místa představují v krajině zajímavé biotopy, v nichž se na rozdíl od ostatního terénu vyskytují zbytky budov a je zde přítomna vegetace, která se mnohdy výrazně liší od okolních porostů. Celý prostor vojenského újezdu je charakterizován střídáním více nebo méně souvislých lesních celků s rozlehlými bezlesými plochami s travinnou a bylinnou vegetací, v nichž se vyskytuje příměs keřů a náletových dřevin. Hydrologický režim je zde zachován v míře jinde v okolí nevídané, mokřady jsou zastoupeny v různých podobách a v hojné míře. Vodní toky mají přirozený charakter, nejsou na nich víceméně žádné stavby jako je tomu všude jinde v okolní kulturní krajině. Je zde množství tůní a různých terénních depresí, neustále vznikajících po ostrých střelbách na dopadových plochách. V území se nachází několik umělých vodních nádrží včetně údolní nádrže a řady drobných rybníčků. V lesích se kupodivu nezachovaly ve významnější míře stanoviště s porosty starých stromů, což souvisí s intenzivní těžbou prováděnou všude na dostupných místech. V území se vyskytují břidlicové lomy. Významnější skalní uskupení jsou zastoupena v malé míře a jsou vesměs snadno přístupná.
Význam oblasti:
Z druhů přílohy I směrnice o ptácích je prioritním druhem chřástal polní. Populace chřástala polního zde dosahuje mimořádné početnosti. Celkový počet se odhaduje na 100 hnízdících párů. Chřástal obývá bezlesé plochy, ale i území s porosty stromů v místech zrušených obydlí. V území se dochovala jedna z posledních moravských populací tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Z větších ptačích druhů je typickým obyvatelem zdejší krajiny čáp černý (Ciconia nigra), u tohoto druhu lze předpokládat hnízdění většího počtu párů. Z hnízdících dravců je zde častější výskyt včelojeda lesního (Pernis apivorus), byly zde pozorovány i vzácné druhy jako je orel křiklavý (Aquila pomarina) a orel mořský (Haliaeetus albicilla). Mimo běžné druhy sov jsou zde trvale také výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a sýc rousný (Aegolius funereus), u nichž lze předpokládat zajímavé početní stavy. Hnízdí zde ledňáček říční (Alcedo atthis), žluna šedá (Picus canus) i datel černý (Dryocopus martius). Zřejmě ve vyšších počtech jsou zastoupeni pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), lejsek malý (Ficedula parva) a další.
Z ornitologického hlediska patří Libavá k nejméně prozkoumaným oblastem v rámci České republiky. Celkem zde byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících. I přes relativní nedostatek údajů je zřejmé, že jde o velmi cenné území.
Chřástal polní je vedle přirozených predátorů nejvíce ohrožován sklizní trávy v době hnízdění. Při sklizni dochází k přímé likvidaci hnízd a sedících samic. Stále výkonnější mechanizace umožňuje rychlé kosení velkých ploch během krátkého období a ptáci se nestačí z lokality přesunout. Mezi základní opatření pro hospodaření na lučních porostech s výskytem chřástala polního patří zejména zákaz používání veškerých hnojiv (vč. statkových), první seč může být provedena nejdříve 15. srpna, nejpozději však do 30. září, seč porostu se provádí od středu pozemku ke kraji nebo od jednoho kraje k druhému, seč nesmí být prováděna nasazením více než dvou strojů, neprovádí se mulčování, přísev a obnova porostů, smykování a válení.
Poslechněte si zvuky chráněných ptáků
Chřástal polní | (810,9 kB) | stáhnout |
---|
Mapa oblasti
Poslední změna 20. 12. 2017 10:43:08