Jeseníky

Ptačí oblast Jeseníky, vrchol Šeráku od obce Ostružná

» Vyhlášena

Nařízení vlády č. 599 ze dne 27. října 2004

» Katastrální území

Kraj Olomoucký: Adolfovice, Bedřichov u Oskavy, Bukovice u Jeseníka, Česká Ves, Dolní Lipová, Dolní Údolí, Domašov u Jeseníka, Horní Lipová, Horní Údolí, Jeseník, Klepáčov, Kociánov, Kouty nad Desnou, Nové Losiny, Ondřejovice v Jeseníkách, Ostružná, Písečná u Jeseníka, Rejhotice, Rejvíz, Rudoltice u Sobotína, Seč u Jeseníka, Sobotín, Studený Zejf, Široký Brod, Vernířovice u Sobotína
Kraj Moravskoslezský: Andělská Hora ve Slezsku, Dolní Moravice, Heřmanovice, Horní Moravice, Janovice u Rýmařova, Janušov, Karlov pod Pradědem, Karlova Studánka, Ludvíkov pod Pradědem, Malá Morávka, Mnichov pod Pradědem, Nová Rudná, Nová Ves u Rýmařova, Podlesí pod Pradědem, Rýmařov, Stará Rudná, Stará Ves u Rýmařova, Stará Voda v Jeseníkách, Stříbrné Hory, Suchá Rudná, Světlá ve Slezsku, Vrbno pod Pradědem, Žďárský Potok, Železná pod Pradědem

» Rozloha

52 165 ha

» Předmět ochrany

chřástal polní (Crex crex) a jeho biotop
jeřábek lesní (Bonasa bonasia) a jeho biotop

» Cíl ochrany

Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro dané druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.

» Charakteristika oblasti

Ptačí oblast Jeseníky se rozkládá na více než 70% území stávající CHKO Jeseníky mezi obcemi Heřmanovice, Vrbno pod Praděděm, Karlova Studánka, Rýmařov, Jeseník a Písečná. Geologické podloží tvoří kyselé a živinami chudé ruly, svory, fylity a amfiboly. Horské hřbety dosahují průměrné výšky 1 300 m, nejvyšší vrchol Praděd měří 1 491 m, a zasahují do subalpínského stupně. Území má horský ráz a charakteristické jsou přímočaře probíhající svahy, široká sedla a velké spády toků. Jádrem území jsou vrcholové partie v okolí Pradědu, kde se nachází přirozené bezlesí (tzv. hole). Níže v lesích převládají smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lesa jeřábové smrčiny. Na severozápadních svazích pohoří se nacházejí rozlehlé imisní holiny, případně poškozené až odumírající jeřábové smrčiny. Dlouhodobým cílem je dosažení různověkého a skladbou pestrého lesa, blížícího se v původním rozsahu původnímu typu horského lesa.

Jeřábek lesní se nejhojněji vyskytuje v rozsáhlých starých lesních porostech s bohatým patrem listnatých keřů a ekotony různých vývojových typů lesa. Žije tam, kde je bohaté patro tvořené lískou nebo olší, jejichž semena jsou důležitou složkou jeho potravy. Jeřábek lesní je kurovitý pták, nejmenší z čeledi tetřevovitých. Jeho tělo je zbarveno rezavě hnědě s tmavším a světlejším skvrněním. Samci mají na hrdle černou, samice bělavou skvrnu. Jeseníky jsou významným hnízdištěm jeřábka lesního, jeho počet je odhadován do 60 hnízdících párů.

Chřástal polní je charakteristickým druhem obývajícím louky a pastviny v podhůří Jeseníků, jeho počet je zde odhadován na přibližně 100 hnízdících párů.

» Význam oblasti

Oblast byla vybrána pro dva hnízdící druhy – jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex). Mezi další významné druhy patří lejsek malý (Ficedula parva), žijící v bukových porostech, skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra) a výra velkého (Bubo bubo). Do oblasti se po dlouhé době opět navrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Dominantními druhy horského bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis).

Ptačí oblast je významná především pro lesní druhy ptáků a druhy horských luk, včetně druhů zasahujících do oblasti údolních niv, pramenišť, luk a pastvin.