Dřevohostický les

» Katastrální území

    Bezuchov, Dřevohostice, Hradčany na Moravě, Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy, Šišma

» Rozloha

    310 ha

» Předmět ochrany

    Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)
    Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

» Charakteristika

Lesní komplex tvořící cenný fragment přírodě blízkých lesních porostů s fragmenty zachovalých lučních společenstev v zemědělské krajině Přerovska. Jeho podklad tvoří různá souvrství karpatského flyše, především vápnité či kaolitické jíly, písky, štěrky miocénního až pliocenního stáří. Jedná se převážně o zalesněný východní svah protáhlého hřebene ve směru jihozápad, s nejvyšším bodem Zajíček (309 m), který je rozčleněn údolími potoků. Půdy se zde nacházejí luvizemě modální. V navrhovaném přírodním komplexu převládají různě staré, často velmi kvalitní karpatské dubohabřiny s druhově bohatým bylinným patrem. Roste zde například hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis), kostival hliznatý (Symphytum tuberosum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), ostřice chlupatá (Carex pilosa), svízel Schultesův (Galium schultesii). Vedle toho zde rostou i některé chladnomilnější a vlhkomilnější druhy, např. prvosenka vyšší (Primula elatior), pryšec sladký (Euphorbia dulcis), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere). V horních částech svahů v údolí potoků se maloplošně vyskytují polonské dubohabřiny s vyšším podílem dřevin jako bříza bělokorá (Betula pendula), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a s výskytem vlhkomilnějších druhů bylin v podrostu, např. ostřicí lesní (Carex sylvatica), o. řídkoklasou (C. remota). Celková rozloha dubohabřin dosahuje téměř 77% rozlohy území. Na některých místech se nacházejí i květnaté bučiny, ale jejich přirozený výskyt zde je sporný. V nivách toků můžeme nalézt jasanovo-olšové luhy. Z nelesních biotopů se na jižním okraji přírodního komplexu zachovaly krajinářsky hodnotné zbytky extenzivních sadů s podrostem mezofilních ovsíkových luk a v nivě Dolnoněmčického potoka také fragmenty druhově bohatých pcháčových luk.

» Péče o lokalitu

V celém lesním komplexu je nutné hospodařit tak, aby byla obnovena přirozená věková i prostorová struktura. V lesních porostech s vyšším podílem nepůvodních dřevin výchovnými zásahy dosáhnout dřevinné skladby se zastoupením výhradně původních druhů. V některých částech se totiž nacházejí cca 10–30 let staré smrkové monokultury, lesní porosty s nepůvodními jehličnatými dřevinami přesahují 15% rozlohy území. Mezofilní louky je nutné pravidelně 2x ročně kosit, nejlépe s využitím lehčí techniky. Při výskytu expanzivních druhů frekvenci kosení zvýšit až na 3x ročně.

» Význam lokality

Jedná se o různě staré a často velmi kvalitních porosty karpatských dubohabřin s druhově bohatým bylinným patrem v intenzivně zemědělské krajině Přerovska. Krajinářsky hodnotné jsou i malé sady na jihu navrhovaného území s místně druhově bohatými zbytky mezofilních ovsíkových luk a mezí s výskytem teplomilných druhů rostlin.