Sbírka zákonů č. 135 ze dne 27. 3. 2020 - vztahující se k mim.opatřením
135
ZÁKON
ze dne 25. března 2020
o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování
ve školním roce 2019/2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÉ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje zvláštní pravidla pro přijímání
ke vzdělávání ve střední škole a ukončování
středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a na
ně navazující náhradní nebo opravné zkoušky a další
související otázky.
ČÁST DRUHÁ
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ
§ 2
(1) O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední
škole rozhoduje ředitel této školy.
(2) Jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku
oboru středního vzdělání proběhne nejdříve
14 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti
žáků na středních školách.
(3) Jednotná přijímací zkouška se koná v případech,
které stanoví školský zákon.
(4) Termín konání jednotné přijímací zkoušky
stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále
jen „ministerstvo“).
§ 3
Přijímacího řízení podle tohoto zákona se
účastní uchazeč, který v souladu se školským zákonem
podal přihlášku ke vzdělávání ve střední škole
pro školní rok 2020/2021.
§ 4
V platnosti zůstávají
a) jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání
a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich
splnění,
b) předpokládaný počet přijímaných uchazečů do
oboru vzdělání a formy vzdělávání,
c) školní přijímací zkouška a
d) jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných
uchazečů pro přijímání ke vzdělávání
v různých zaměřeních školního vzdělávacího
programu,
stanovené ředitelem podle § 60 školského zákona.
§ 5
Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídá
rámcovému vzdělávacímu programu pro základní
vzdělávání. Jednotná přijímací zkouška se skládá z písemného
testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk
a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru
Matematika a její aplikace. Konkrétní obsah a formu
školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.
§ 6
Jednotnou přijímací zkoušku koná uchazeč
pouze jednou, a to ve škole uvedené na přihlášce
v prvním pořadí. Školní přijímací zkoušku koná
uchazeč na každé škole uvedené v přihlášce, pokud
je součástí přijímacího řízení, pouze jednou. Uchazeč,
který se hlásí na obor vzdělání Gymnázium se
sportovní přípravou, koná jednotnou přijímací
zkoušku na této škole.
§ 7
(1) Pokud ředitel školy stanovil v rámci vyhlášených
kritérií školní přijímací zkoušku, vyhlásí
nové 2 termíny jejího konání v návaznosti na řádný
Strana 1078 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48
termín jednotné přijímací zkoušky vyhlášený ministerstvem.
(2) Nejzazší termín pro konání druhého termínu
školní přijímací zkoušky je den konání jednotné
přijímací zkoušky. Nejzazší termín pro konání
náhradního termínu pro konání školní přijímací
zkoušky je den konání náhradního termínu jednotné
přijímací zkoušky.
(3) Pozvánku ke školní přijímací zkoušce zašle
ředitel školy uchazeči nejpozději 5 pracovních dnů
před termínem konání této zkoušky a současně ji
zveřejní na internetových stránkách školy.
§ 8
Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému
termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast
písemně omluvil nejpozději do 3 dnů řediteli školy,
ve které ji měl konat, koná zkoušku v náhradním
termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku
i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou
nebo uloženou ochrannou výchovou, který
se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací
zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně
nejpozději do 3 dnů řediteli školy zákonný zástupce
tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského
zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo
ochranné výchovy.
§ 9
Náhradní termín jednotné přijímací zkoušky
stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách
ministerstvo. Náhradní termín školní přijímací
zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy. Stejný termín
pro konání přijímací zkoušky v jiném oboru
vzdělání nebo jiné škole není důvodem stanovení náhradního
termínu konání zkoušky.
§ 10
Další kola přijímacího řízení se konají podle
školského zákona.
§ 11
Osoba, na kterou se vztahuje § 20 odst. 4 školského
zákona, nekoná na žádost jednotnou přijímací
zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura.
Povinnost školy ověřit rozhovorem znalost
českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání
v daném oboru vzdělání, není dotčena.
§ 12
Pravidla pro úpravu podmínek přijímání ke
vzdělávání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami
podle školského zákona se použijí obdobně.
§ 13
Škola převede záznamové archy jednotné přijímací
zkoušky do elektronické podoby a odešle je
Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen
„Centrum“) prostřednictvím informačního systému
Centra v den konání jednotné přijímací zkoušky.
Hodnocení výsledků testů jednotné přijímací
zkoušky zajišťuje Centrum. Centrum zpřístupní do
7 kalendářních dní po řádném termínu jednotné přijímací
zkoušky hodnocení uchazeče příslušné střední
škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního
ročníku středního vzdělávání; v případě náhradního
termínu Centrum zpřístupní hodnocení uchazeče
do 3 kalendářních dní.
§ 14
Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího
řízení uchazečem podle
a) hodnocení na vysvědčeních z předchozího
vzdělávání,
b) výsledků jednotné přijímací zkoušky, pokud je
součástí přijímacího řízení,
c) výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,
d) případně dalších skutečností, které osvědčují
vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
§ 15
(1) Hodnocení jednotné přijímací zkoušky se
na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího
řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě
přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium
se sportovní přípravou nejméně 40 %.
(2) Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel
školy.
(3) Podle výsledků dosažených jednotlivými
uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy
Částka 48 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Strana 1079
jejich pořadí. U uchazeče, který nekoná zkoušku
z českého jazyka, vytváří ředitel redukované hodnocení.
Pokud splní kritéria přijímacího řízení více
uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich
pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího
řízení.
§ 16
Ředitel školy ukončí hodnocení přijímacího řízení
a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 8 kalendářních
dnů po dni konání řádného termínu jednotné
přijímací zkoušky. Nepřijatým uchazečům
nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých
uchazečů ředitel školy odešle rozhodnutí o nepřijetí.
Ředitel školy dále zveřejní výsledky hodnocení
prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované
podobě. V případě náhradního termínu se
postupuje obdobně s tím, že ředitel ukončí hodnocení
přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých
uchazečů do 4 kalendářních dnů po dni konání náhradního
termínu jednotné přijímací zkoušky.
§ 17
V oborech vzdělání, ve kterých se podle školského
zákona nekoná jednotná přijímací zkouška
a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku,
zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů
a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům
nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí
do 5 pracovních dnů ode dne ukončení hodnocení,
nejpozději však do 8 kalendářních dnů po dni pro
konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky.
§ 18
Proti rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí
ke vzdělávání na střední školu není odvolání přípustné.
§ 19
Právní úprava o zápisovém lístku podle § 60g
školského zákona se použije obdobně s tím, že uchazeč
nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče svůj
úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí odevzdáním
nebo odesláním zápisového lístku řediteli
školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání,
a to nejpozději do 5 pracovních dnů po nejzazším
termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů,
a s tím, že uchazeč může uplatnit zápisový lístek
opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového
rozhodnutí vydaného podle správního řádu.
ČÁST TŘETÍ
MATURITNÍ ZKOUŠKA
§ 20
Maturitní zkouška bude zahájena nejdříve
21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti
žáků na středním vzdělávání ve škole, nejpozději
však do 30. června 2020.
§ 21
Maturitní zkoušku může konat žák, který podal
přihlášku k maturitní zkoušce podle školského zákona,
nebo ten, kdo podal přihlášku k náhradní nebo
opravné zkoušce.
§ 22
Maturitní zkouška se skládá ze zkoušek ze zkušebních
předmětů společné části podle § 78 a zkoušek
profilové části podle § 79 školského zákona s tím, že
ve společné části se zkouška ze zkušebního předmětu
český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá
z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.
§ 23
Žák koná maturitní zkoušku ze zkoušek, které
uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce.
§ 24
Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou
být ověřovány zkouškami společné části maturitní
zkoušky, vyplývá z katalogů, které byly vydány podle
§ 78a školského zákona.
§ 25
(1) Zpracování a centrální vyhodnocení výsledků
zkoušek společné části maturitní zkoušky,
s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou ústní,
zajišťuje Centrum.
(2) Profilovou část maturitní zkoušky a ústní
zkoušku společné části vyhodnocuje škola.
Strana 1080 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48
§ 26
V případě maturitní práce a její obhajoby před
zkušební komisí a praktické zkoušky může ředitel
školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení.
S náhradním způsobem konání a hodnocení
maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí
nebo praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka
s dostatečným předstihem před jejím konáním.
§ 27
V případě, že žák povinnou zkoušku společné
části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal
neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše
dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák
vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou
zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví
a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do
3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli
školy, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení
stanovené lhůty může v závažných případech
ředitel školy prominout. Konáním náhradní
zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou
zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní
zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl
nebo ji nekonal. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné
omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo
pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako
by zkoušku vykonal neúspěšně.
§ 28
První opravná a náhradní zkouška maturitní
zkoušky se koná v podzimním zkušebním období.
Ustanovení tohoto zákona pro podobu maturitní
zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní
zkoušku použijí obdobně.
§ 29
(1) Na průběh dílčí zkoušky konané ústní formou
a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se
ustanovení § 80a odst. 1, 2 a 4 školského zákona
použijí obdobně.
(2) Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona
platí obdobně.
§ 30
Právní úprava podmínek ukončování vzdělávání
pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle
školského zákona se použije obdobně.
§ 31
Právní úprava podmínek a způsobu konání
zkoušky z českého jazyka a literatury pro osoby
podle § 20 odst. 4 školského zákona se použije obdobně.
§ 32
(1) Ustanovení § 82 odst. 1, 2 a 4 školského
zákona se použijí obdobně s tím, že opakování
zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané
formou vypracování maturitní práce a její obhajoby
před zkušební komisí se koná v následujícím zkušebním
období. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro
podobu opakované zkoušky použijí obdobně.
(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému
úřadu nebo ministerstvu do 20 dnů po dni konání
poslední části maturitní zkoušky.
§ 33
Na veřejnost konání maturitní zkoušky se ustanovení
školského zákona použijí obdobně.
§ 34
Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí
ministerstvo a zveřejní je na svých internetových
stránkách.
ČÁST ČTVRTÁ
VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY
NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM
§ 35
(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena
osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání
ve škole, maturitní zkoušku vykoná úspěšně
ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je
žákem posledního ročníku střední školy oboru
vzdělání s maturitní zkouškou, podal přihlášku k maturitní
zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí
posledního ročníku, a ten, kdo podal přihlášku
k opravné nebo náhradní zkoušce.
Částka 48 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Strana 1081
(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního
ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola
umožní před hodnocením maturitní zkoušky komisionální
přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení
upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na
vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení
úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí
posledního ročníku neprospěl.
(3) Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet
z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově
shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební
předměty či zkoušky maturitní zkoušky, a to průměrem
za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl
v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení
se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního
ročníku; to se netýká opravné a náhradní
zkoušky nebo opakování zkoušky konané náhradním
způsobem. Ustanovení § 81 odst. 6 školského
zákona platí přiměřeně i zde.
(4) Vykonání maturitní zkoušky náhradním
způsobem provádí škola.
(5) Žákovi, který vykoná maturitní zkoušku
náhradním způsobem, se umožní na jeho žádost v následujícím
zkušebním období konaném podle školského
zákona konání maturitní zkoušky.
(6) V případě vykonání maturitní zkoušky náhradním
způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků
maturitní zkoušky nepřipouští.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA
§ 36
Závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve
21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti
žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději
do 30. června 2020. Konkrétní termín stanoví ředitel
školy.
§ 37
Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je
ke dni účinnosti tohoto zákona žákem posledního
ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje
závěrečnou zkouškou, nebo ten, který je oprávněn
konat náhradní nebo opravnou zkoušku.
§ 38
Na průběh závěrečné zkoušky se § 74 odst. 1, 3
a 5 až 10 školského zákona použijí obdobně s tím, že
tam stanovené termíny se nepoužijí.
§ 39
V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné
zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat
opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé
zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou
nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních
dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební
komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu
neukončení posledního ročníku vzdělávání, má
právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném
zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty
může v závažných případech předseda zkušební komise
prominout. Konáním náhradní zkoušky není
dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže
se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil,
jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze
zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku
vykonal neúspěšně. Ustanovení tohoto zákona pro
podobu závěrečné zkoušky se pro první opravnou
nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.
§ 40
V případě praktické zkoušky může ředitel školy
stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení.
S náhradním způsobem konání a hodnocení praktické
zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným
předstihem před jejím konáním.
§ 41
(1) Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné
zkoušky konají krajské úřady. Ustanovení § 82
odst. 1 a 4 školského zákona se použijí obdobně.
Jinak se ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované
zkoušky použijí obdobně.
(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému
úřadu do 20 dnů po dni konání poslední části závěrečné
zkoušky.
Strana 1082 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Částka 48
ČÁST ŠESTÁ
VYKONÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY
NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM
§ 42
(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena
osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání
ve škole, závěrečnou zkoušku vykoná ten, kdo
ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního
ročníku střední školy oboru vzdělání, který
se ukončuje závěrečnou zkouškou, a prospěl na
konci prvního pololetí posledního ročníku, nebo
ten, kdo koná opravnou nebo náhradní zkoušku.
(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního
ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola
umožní před hodnocením závěrečné zkoušky komisionální
přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení
upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na
vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení
úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí
posledního ročníku neprospěl.
(3) Hodnocení závěrečné zkoušky bude vycházet
z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově
shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební
předměty či zkoušky závěrečné zkoušky, a to průměrem
za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl
v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení
se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního
ročníku; to se netýká opravné a náhradní
zkoušky konané náhradním způsobem.
(4) Vykonání závěrečné zkoušky náhradním
způsobem provádí škola.
(5) V případě vykonání závěrečné zkoušky náhradním
způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků
závěrečné zkoušky nepřipouští.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 43
(1) Žák základní školy, který se účastní přijímacího
řízení na střední školu, je považován za žáka
základní školy do dne právní moci rozhodnutí ředitele
školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední
školu; nebyl-li přijat, je považován za žáka školy
nejméně do 30. června 2020, a byl-li přijat, je považován
za žáka školy nejméně do 31. srpna 2020.
(2) Žák v konzervatoři v posledním ročníku
studia je považován za žáka konzervatoře do dne
konání absolutoria.
(3) Student vyšší odborné školy v posledním
ročníku studia je považován za studenta vyšší odborné
školy do dne konání absolutoria.
§ 44
(1) Žák vykoná úspěšně maturitní zkoušku
nebo závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně vykoná
všechny zkoušky, které jsou její součástí.
(2) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím
po dni, kdy vykonal úspěšně nebo neúspěšně
maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku.
(3) Pokud se poslední zkouška maturitní
zkoušky nebo závěrečné zkoušky konala do
30. června 2020 a žák maturitní nebo závěrečnou
zkoušku nevykonal úspěšně, přestává být žákem
školy 30. června 2020.
(4) Žák, který nevykonal komisionální přezkoušení
podle § 35 nebo 42 úspěšně nebo se k němu
nedostavil, přestává být žákem školy dnem následujícím
po dni konání komisionálního přezkoušení,
nejdříve však 30. června 2020.
(5) Žák podle odstavce 4 může do 5 pracovních
dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy, požádat
ředitele školy o umožnění opakování posledního
ročníku. Ředitel školy takové žádosti vyhoví.
§ 45
Před zahájením maturitní zkoušky může ředitel
školy vyhlásit až 5 vyučovacích dnů volna k přípravě
na konání maturitní zkoušky.
§ 46
Před zahájením závěrečné zkoušky může ředitel
školy vyhlásit až 4 vyučovací dny volna k přípravě
na závěrečnou zkoušku.
§ 47
Pravidla o zveřejnění seznamu přijatých uchazečů
podle § 183 odst. 2 školského zákona se použijí
obdobně.
Částka 48 Sbírka zákonů č. 135 / 2020 Strana 1083
§ 48
Ustanovení tohoto zákona o přijímacím řízení
se použijí i pro přijímací řízení do nástavbového
studia podle školského zákona.
§ 49
Na informace veřejně nepřístupné a povinnost
zachovávat mlčenlivost a na poskytování informací
žadatelům o informace podle zvláštního zákona se
přiměřeně použijí ustanovení školského zákona.
§ 50
Na účast členů ve zkušební komisi se použijí
ustanovení školského zákona obdobně.
§ 51
Podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací
zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky
včetně maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky vykonané
náhradním způsobem a podrobnosti o pravidlech
pro přijímací řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 52
Správní řád se nevztahuje na rozhodování o přezkoumání
průběhu a výsledků závěrečné a maturitní
zkoušky, na vyloučení žáka ze zkoušky zadavatelem
nebo vykázání osoby z učebny zadavatelem a na vyloučení
žáka ze závěrečné zkoušky.
§ 53
Ustanovení školského zákona se nepoužijí, nestanoví-
li tento zákon jinak.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 54
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
