Odkaz Vincenze Priessnitze byl zapsán na národní seznam lidové kultury
Vodoléčba a Vincenz Priessnitz jsou na návrh hejtmanství v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Priessnitzův odkaz se tak stal prvním nemateriálním historickým statkem Olomouckého kraje.
„Vodoléčba, lázeňství, Jeseníky a Vincenz Priessnitz jsou navzájem propojené pojmy již bezmála 200 let. Olomoucký kraj se k těmto tradicím hlásí a váží si odkazu svých velkých rodáků,“ uvedl hejtman Jiří Rozbořil.
Nominaci na zápis tradičních léčebných procedur a odkaz jesenického rodáka posuzovali historici, etnologové a Národní rada pro tradiční lidovou kulturu. Na jejich doporučení zápis 19. prosince 2014 schválil ministr kultury Daniel Herman. Oficiálně tak potvrdil kulturněhistorickou hodnotu Priessnitzova odkazu.
„Priessnitzovo jméno a přínos jsou známy především odborné medicínské veřejnosti, laické veřejnosti tolik známy nejsou. Ze zápisu proto máme velkou radost a věříme, že pomůže nejen v popularizaci jeho opravdu nadčasového léčitelství, ale také bude přínosem pro vnímání Jesenicka jako zajímavého regionu s jedinečnou tradicí,“ uvedl MUDr. Jaroslav Novotný, předseda Společnosti Vincenze Priessnitze z Jeseníku. „Vždyť v lázních na Gräfenberku se léčila a setkávala politická i kulturní elita tehdejší Evropy i zámoří,“ dodal Novotný.
Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byl zřízen tehdejším ministrem kultury v roce 2008. Jeho hlavním cílem je ochrana, zachování, rozvoj a podpora nemateriálního dědictví na území Čech, Moravy a Slezska. K dnešnímu dni je na Seznamu zapsáno celkem 12 položek. Tradiční léčebné procedury a odkaz Vincenze Priessnitze má pořadové číslo jedenáct.
Vincenz Priessnitz
patří mezi významné osobnosti našeho kraje, které se zapsaly do historie nejen České republiky. Jesenický rodák je považován za zakladatele prvních vodoléčebných lázní světa a jeho metody léčby jsou považovány za základ moderní hydroterapie a přírodního léčitelství.
Priessnitzovy léčebné procedury jsou předávány z generace na generaci. Priessnitzův zábal zlidověl jako prostředek k lokálnímu prokrvení, při angíně, vysoké horečce, suchém dráždivém kašli či relaxaci kosterního svalstva. Jeho metody se staly základem moderní hydroterapie, jeho jméno se používá pro polské označení sprchy (sprcha = polsky prysznic).
Vodoléčba patří k nejstarším léčebným metodám. Byla využívána již ve starověku. Jejich blahodárných účinků na organismus využívali starověcí Egypťané, Peršané a Řekové, pozadu nebyli ani Římané. Koupání v pramenité vodě předepisoval i Hippokrates. Středověk však na účinky vodoléčby na dlouhá století pozapomněl. Znovu je objevil na základě pozorování dějů v přírodě až na počátku 19. století Vincenz Priessnitz v osadě Gräfenberk u Jeseníku. Prostý sedlák se stal zakladatelem moderní vodoléčby a tedy ve své podstatě autorem autentického a výjimečného prvku nehmotného dědictví regionu Jesenicka.